Blog

Masopustní pohádkové Froťánky 2015

17.02.2015 15:00

   Už jste si někdy zahráli na masopustní tichou poštu? My dneska s dětmi ano. Je to vlastně skoro stejné jako na obyčejnou tichou poštu, akorát ta posílaná slova musejí mít něco společného s masopustem. Věřte - nevěřte, ale dost často vykopávaná slova dorazila v nezměněné podobě až na konec řady. Napřed jsme samozřejmě s dětmi probrali, co všechno asi k masopustu patří, aby měly nějakou inspiraci a fungovalo to.

   Druhá hra, kterou jsme dneska hráli, je velice stará, protože se o ní zmiňuje ve své sbírce K. J. Erben již v roce 1863. Jmenovala se "Sil Petr proso" a klidně můžeme konstatovat, že je mezinárodní, protože je známa minimálně v patnácti podobách moravských, českých, slovenských i v ruské. My jsme si vybrali raději její českou verzi z Čelákovic u Prahy.

Sil Petr proso i pšeničku, 

vyorali jsme si křepeličku.

Křepeličku máme, křepela nemáme.

Málo nás, málo nás, pojď Andulko mezi nás.

  Po hrách došlo na novou Froťánkovou pohádku "Tajemná truhla". Já o ní jen prozradím, že jsem jako její předlohu použila své vlastní zážitky z dětství právě v tom statku uprostřed Plané nad Lužnicí, do kterého jsem zasadila i své nynější pohádky. Příběh jsem vrátila po téměř padesáti letech tam, kde se původně odehrál. Jen nepatrně doplněný. V tomto případě prožívala Anička Horáková se svojí maminkou "velké prádlo" i nález tajemné truhly na půdě s jejím neuvěřitelným pohádkovým obsahem skoro stejně jako kdysi já se svojí maminkou. Snad se to i dnešním dětem líbilo.

    Dobrůtka na rozloučenou a hurá domů.

                                                                     Slávka Rokosová

 

Masopustní fota a videa 2015

14.02.2015 10:05

Bez dlouhého povídání ještě nějaká fota a videa z letošního plánského masopustu.

Masopust 2015

14.02.2015 10:00

Letošní masopustní průvod vyrazil na své putování po Plané nad Lužnicí raději už v deset hodin dopoledne, aby si to veselí mohli patřičně užít všichni a na všech zastávkách opravdu do sytosti. Výchozí stanicí byla tentokrát Pionýrská ulice v Zářečí. Vedoucí téma "Z národů ač jsme různých" bylo vyčerpáno do posledního puntíku. Kovbojové, indiáni, Tahiťani, černoši, ruské Báryšni s Ivánkem, japonské gejši, orietální tanečnice, Skoti, taky jeden rus a šváb a ještě mnozí další se veselili a plácali po ramenou dohromady. Kapela vyhrávala pravé české polky a valčíky a "válely" to na ně všechny národnosti, a tak nebylo žádnou výjimkou vidět tancovat třeba kovboje s Báryšňou. I jídlo a pití bylo silně mezinárodní: ruská vodka, americká whisky i české jitrnice, jelítka a tlačenka s cibulí. K tomu dobrý český chléb, zelňáky, polévka, domácí sýr, přehršle různých chlebíčků, chuťovek, škvarkových pomazánek, kyselých okurek, uzeného, pečení, koláčů i koláčků, koblih i koblížků, věnečků a dalších kulinářských výrobků, zalévaných hojně nejrůznějším alkoholem nebo třeba horkým čajem či  limonádou. Všechno chutnalo skvěle a všeho bylo dost a dost a bylo sakra znát, že plánští sousedé připravovali pohoštění pro masopustní průvod s vybraným vkusem a opravdovou láskou, za což jim patří velké poděkování. 

  Tak jako všechny světové cesty vedou do Říma, tak v Plané nad Lužnicí všechny i ty nejklikatější masopustní cesty vedou k radnici na závěrečné tance. Masopustní veselí zde bylo korunováno vystoupením Malšických mažoretek v roli ruských tanečnic, v zářivém bíločerveném oblečení. Pro věc zapálené babči tancovaly s nadšením a plným nasazením, a že se při tom dobře bavili účinkující i přihlížející, to je znát i z pořízených fotografií.

První skvělé fotografie si můžete  prohlédnout zde. Budou ještě další.

                                                                                                     Slávka Rokosová  

 

Fotografie z lednových Pohádkových Froťánků 2015

27.01.2015 13:35

V odkazu máme několik fotografií z lednových Froťánků, které pro nás udělal František Doubek. František si zasluhuje poděkování nejen za fotografie, ale také, že se zhostil role klavírního korepetitora. Fando, díky!

Foto zde

                                        Slávka Rokosová 

Písničkové Froťánky s Dorotou 1/2015

27.01.2015 13:30

   To jsme se zase s dětmi pořádně vyřádili! Dnes jsem pro ně připravila dvě zbrusu nové, ale přesto staré slovanské dětské hry. V letošním roce oslavíme kulaté 60. výročí vzniku OSN, proto jsem se rozhodla na každé Froťánky připravit jednu hru dětí jiných slovanských národů. První je původem z Ruska a dnešní Froťánky jsme s ní zahájili. Jmenuje se "Koláč". Děti si v ní hrály na oslavu jmenin jednoho z nich, pro kterého upekly koláč. Chodily po kruhu, zpívaly a ukazovaly, jaký ten koláč je:

Na jmeniny Katuščiny(a daších jmen) koláč jsme jí upekli. 

Oj, tak, oj, vysoký, oj, tak, oj, nizounký.

Oj, tak, oj, široký, oj, tak, oj, uzounký.

Koláč, hej, koláč, hej, koho rád máš, vybírej.

Oslavenec chodil uvnitř kruhu v protisměru a dokonale si to užíval. Pak vybral dalšího a oslavovalo se znovu.

   Druhá dnešní hra byla česká a jmenuje se "Na Adama". Děti v ní opět chodí po kruhu, zpívají a jeden - Adam - uvnitř kruhu předvádí nějakou činnost a děti ji po něm opakují.

Měl náš Adam sedum synů, sedum synů měl,

/: nejedli, nepili, jenom takhle dělali. :/

   Šaškovalo se a skákalo ostošest.

   Aby se děti uklidnily, na závěr jsem jim přečetla slíbenou pohádku, kterou jsem nazvala "Vypečená koleda s Dorotou". Děti poslouchaly, ani nedutaly. 

   Okolo svátku svaté Doroty (6. února) dříve chodívaly děti s panem učitelem (tzv. "doroťáci") po vsi na obchůzku. V každém stavení zahrály a zazpívaly malé představení o popravě svaté  Doroty a pan učitel pak dostával od sedláků nějaké naturálie. O tom, jak tahle koleda vypadala v Plané nad Lužnicí u nám již známých Horáků a co se kolem toho všecko událo, vypravovala naše pohádka. Nechyběla v ní pohádková bytost, Anička a Vašík Horákovi, jejich milující rodiče a pochopitelně ani hra "O svaté Dorotě", to vše okořeněné vtipem a dětskou vynalézavostí. Všechno probíhalo jak mělo, jen ten Vašík, i když svoji roli kata zvládl na výbornou, dopadl "jak sedláci u Chlumce"....

Na určení prvního "oslavence" a "Adama" jsme upotřebili dvě malá rozpočítadla, které jsem našla v archivu ve Weisově domě ve Veselí nad Lužnicí:

1. Enyky, benyky, jsou mastný knedlíky. Kolik jich za den sníš? 

2. Chtěl kovář koně kovat, kolik hřebů k tomu bude potřebovat?

 Naše první letošní Písničkové Froťánky skončily pintlich v půl třetí, a to byl nejvyšší čas se rozejít. Na rozloučenou si děti odnesly zase něco na zub. 

Foto se připravuje.

                                                           Slávka Rokosová

TV pořad Reportéři ČT

12.01.2015 21:30

Dnes odvysílala ČT1 ve svém pořadu Reportéři ČT reportáž o nevidomém muzikantovi Ladislavu Dohnalovi, který také občas doprovází svou hrou na klavír či na varhany i nás, Tetičky z Froťánků. Ve zmíněném pořadu s ním vystupuje plánský sbor Harmonie a je zde také záznam z účinkování Tetiček s Láďou Dohnalem na předvánočním setkání soběslavských Baráčníků. V pořadu je tato reportáž až posední, začíná cca od dvacáté sedmé minuty a několika vteřin. V jednom z minulých článků na našem blogu jsem vám poslala záznam z rozhlasového vysílání o tomto muzikantovi, tak nyní posílám odkaz na televizní pořad. Klikněte zde.

                                               Slávka Rokosová

 

                                                                           

Fotodokumentace z pastýřského vytrubování

24.12.2014 22:35

Pan doc. Lubomír Tyllner si za své štědrovečerní troubení a povídání před plánským kostelem vysloužil koledu i potlesk. Jak mu to nejen šlo, ale i slušelo, posuďte sami z této fotodokumentace zde

                                                                     Slávka Rokosová

Štědrovečerní pastýřské vytrubování

24.12.2014 22:30

  U nás, v jižních Čechách, patřilo v minulosti štědrovečerní pastýřské vytrubování k naprosto samozřejmým náležitostem, ale v proudu času se ze života lidí vytratilo. Je to už tak dávno, že nezůstaly ani vzpomínky a dozvídáme se o něm pouze z historických pramenů. Jedním  z lidí, kteří se rozhodli staré zvyky objevovat a k naší potěše obnovovat, patří i pan profesor doc. PhDr. Lubomír Tyllner, CSc., ředitel Etnologického ústavu AV ČR. Pan docent byl dokonce tak moc hodný, že přijal naše pozvání a přišel nám do Plané nad Lužnicí zpříjemnit Štědrý večer několika ukázkami prastarých pastýřských koled, které osobně zatroubil na dlouhý pastýřský roh. Vytrubování doplnil krátkým povídáním jak to v minulosti chodilo a případným zájemcům nabídl i možnost vyzkoušet si troubení na pastýřský roh na vlastní kůži, ale nikdo se neodvážil nabídky využít. Za svoje vytrubování byl - zcela v duchu dávných tradic- odměněn výslužkou. Kromě Tetiček mu přinesl poděkování a koledu také náš pan starosta Ing Jiří Šimánek. 

  Vážený pane docente, Vaše vystoupení nám velice zpříjemnilo sváteční chvíle Štědrého večera, velmi Vám za to děkuji a všichni se těšíme, že se za rok s Vámi opět na Štědrý večer sejdeme. 

Fotodokumentace se připravuje.

                                                                                   Slávka Rokosová

Konečný počet čertíků a fotodokumentace z Čertovského rojení

12.12.2014 10:43

Zdravím všechny příznivce Písničkových Froťánků a čertovské chásky obzvlášť a na vědomost dávám, že konečný počet čertíků na letošním Čertovském rojení před radnicí dosáhl úctyhodné částky 137 a je zapsán v plánské knize rekordů. 

  Tak co, milí čerti, překonáte tenhleten rekord už příští rok? Když uvážím, že každý malý člobrda aspoň jednoho čertíka v sobě má, občas řádí jak "hejno čertů", a s některým dokonce "všichni čerti šijou", tak by to přece neměl být žádný problém!

Přikládám vydařenou fotodokumentaci zde

                                                                        Slávka Rokosová

Čertovské rojení

05.12.2014 16:00

  Několik minut po šestnácté hodině vplula před radnici mezi čekající dav dětí i dospělých desetičlenná majestátní andělská družina. Andělé se pozdravili s přítomnými a pečlivě dohlíželi, zda-li se všichni malí čertíci přišli k nim do NEBE poctivě zaevidovat. Pro čerty to musela být cesta "po čertech nepříjemná", ale odměnou jim za to byl plánský perníček. To víte - čerti a do nebe! Ale pořádek je pořádek, obzvlášť když na něj dohlíželi starší, převážně těžkotonážní nebešťané. Andělíčci však museli hlídat i připravený pekelný trůn, protože přítomným dětem se náramně zamlouval a takzvaně si ho "půjčily" a lezly do trasy příjezdu hrozivého INFERNA. I vládce všech pekel, strašlivý Lucifer (starosta Jiří Šimánek) však musí dodržovat dopravní předpisy a se svým ohnivým kočárem, taženým traktorem, nemohl přijet ďábelským tempem, ale pěkně po andělsku spořádaně a nabral tak pekelné zpoždění. Když se za ohromného rachotu bušení obrovské palice a šlehání pekelných plamenů posadil na svůj trůn, otevřel "plánskou knihu hříchů" a bohužel, musel zkonstatovat, že v Plané se moc nehřeší, ale několik malých hříšníků se však přece jenom najde. Čerti vyskákali z přivezeného pekla, rozeběhli se mezi děti a několik "zlobilů" přinesli před samotného Lucifera. Někteří se báli, některým se to líbilo, ale nějakou básničku nebo písničku museli předvést všichni. Litovat toho však rozhodně nemuseli. 

 Jednu chvíli se nebešťanům zdálo, že si Lucifer moc vyskakuje, a tak nastoupila andělská jízda. Chudák Lucifer byl na svém trůnu obležen anděly, kteří ho úplně bez skrupulí tahali za rohy a i jinak obtěžovali, například svým andělským zpěvem, a nezbylo mu nic jiného, než jim slíbit vykoupení v podobě ohnivého čertovského moku. To zapůsobilo i na nebešťany a už dali Luciferovi pokoj. Jenže to by nebyl Lucifer Luciferem, kdyby svůj slib andělíčkům splnil. Samozřejmě nedostali nic a tzv."utřeli".

  Kromě andělů a čertů chodil mezi dětmi také svatý Mikuláš (místostarosta Stanislav Vyhnal) a plnil své svaté poslání. I jemu děti zpívaly a přednášely. Jak známo, svatý Mikuláš je veskrze kladná osoba, proto kolem sebe šířil jenom klid a mír a byl na hony vzdálen čertovským způsobům jednání.

  Toto bylo poprvé, kdy jsme v Plané uspořádali "Čertovské rojení", a podle ohlasů rozhodně ne poslední. Ještě než jsme se my, protagonisté tohohle mumraje stačili převléci z našich andělských či čertovských kostýmů do civilního oblečení, už jsme se domlouvali, jak to uděláme příště a co ještě vylepšíme. Plaňáci, máte se na co těšit!

   Celé akce se zúčastnilo přes pět set lidí, před radnicí bylo opravdu skutečně "narváno". Přesný počet čertíků ještě upřesním, ale já jsem je přestala počítat, když byl jejich stav na cifře 105. Pak přibyli ještě další, a také bylo dost těch, kteří se zapsat nepřišli, protože se styděli, Tak čertíci - příště!

  Jako každá akce, která se v Plané uskuteční, bude určitě i tato opředena množstvím "zaručených informací" kolik to stálo a kolik by se za tyto peníze dalo kupř. vystavět chodníků. Jinde asi ano, ale u nás v Plané nad Lužnicí by se těch chodníků moc nepostavilo, dokonce by za to nebylo ani na nějakou malou opravu. Celá akce byla totiž dílem dobrovolníků a Město Planá nad Lužnicí to nestálo vůbec nic. Sluší se proto, aby zde byli všichni vyjmenováni: plánští dobrovolní hasiči, pěvecký sbor Harmonie, Písničkové Froťánky se svými Tetičkami, Klub plánských dam, divadélko Na Nitce, ANO pro Plaňáky, Strýctet, REJ a Planá 365. Velké díky i za půjčení čerovského spřežení. 

  Když je dobrá vůle, jde všecko a domluví se opravdu všichni, kdo se domluvit chtějí.

 

                                                                 Slávka Rokosová

<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>