Na svatého Martina kouřívá se z komína. Tahle svatomartinská pranostika seděla na dnešní den jako ulitá. Celý den bylo pošmourno, občas jemně mrholilo a sluníčko z mraků vykouklo jen náhodou. S obavami jsem sledovala celé odpoledne oblohu, ale počasí se umoudřilo a slavnost dopadla k všeobecné spokojenosti. Dětí přišla spousta, rodičů a prarodičů samozřejmě taky a co mě opravdu překvapilo, bylo velké množství kočárků. To je moc dobře, když naše akce navštěvují i ti opravdu nejmenší plánští človíčkové. Jejich rozzářená očka a pusinky plné martinských rohlíků byly určitě tou nejhezčí ozdobou dnešní slavnosti. Hodně dětí se na dnešní podvečer připravovalo už ve školce, za pomoci paní učitelek si vyrobily krásné lampionky a tak celý dlouhý průvod za svatým Martinem vypadal jako nádherný obrovský rej světlušek. Všem paním učitelkám z naší MŠ Pohádka, které s dětmi vyráběly lucerničky, patří velké poděkování! Svatého Martina zahrála rančerka Dáša Hálová a doprovod Natálka Lukešová, o čaj a oheň se postarala Zdena Brejchová, s pečením martinských rohlíků mi vydatně pomohly "Tetičky z Froťánků" a Blaženka Havlíková a technické zázemí zajišťoval můj syn Standa. Všem vám velice děkuji! 

Víte, jakým pozdravem jsme se i s rodiči a dětmi loučili? "Tak za rok zase nashledanou."

Tak za rok zase nashledanou!

Fotodokumentace 

                                                                  Slávka Rokosová

Byla jsem požádána historikem Blatského muzea ve Weisově domě ve Veselí nad Lužnicí panem Šťovíčkem a redaktorem ČRo ČB panem Langerem, zda-li bych nebyla ochotna vyprávět o svém bádání ve Weisově domě a o Písničkových Froťánkách pro posluchače pořadu "Putování za písničkou". Souhlasila jsem a tento rozhovor si můžete poslechnout i vy, i když jste rádio neposlouchali. Původně jsme si s panem redaktorem povídali asi třičtvrtě hodiny, ale vysílací čas je pouhých osm minut, tak spousta věcí se tam nedostala. Chcete-li si to také poslechnout, přehrajte si pořad z 8.11., omylem s podtextem, že se jedná o rozhovor s panem Šťovíčkem. Dobře se bavte zde

Slávka Rokosová 

Tentokrát obřadka v Plané nad Lužnicí přímo praskala ve švech, co přišlo dětí! A nejen že praskala ve švech, ale taky hučela jak piliňáky, protože udržet takovou hromadu dětí v tichosti není zrovna jednoduché. Navštívila nás školní družina, a když se pak dali všichni do zpívání, stálo to zato. Napřed jsme děti seznámili s ptáčkem Froťáčkem, povídali jsme si o některých částech blatského kroje a nechali mezi dětmi kolovat vyšívaný lajdík a vínek pro vdané ženy, aby si vše mohly dobře prohlédnout. Některé děti se dokonce pokoušely za všeobecného veselí lajdík obléknout, ale málo platné, velikost nikomu neseděla. 

  Dnešní písnička byla hlavně pro děvčata, ale s obrovskou vervou ji zpívali hlavně páni kluci. Jmenovala se Když dá Pánbůh zdraví a byla ze druhého dílu Weisovy sbírky Český jih a Šumava v písni. Tak jsem zvědavá, až se budeme učit někdy nějakou vyloženě klučičí, třeba vojenskou, jestli ji budou děvčata vyzpěvovat taky s takovým zaujetím!

Program byl doplněn několika jihočeskými písničkami, které jsme dětem zazpívaly my, Tetičky z Froťánků. Pro zpestření  dostaly děti hudební hádanku z úplně jiného žánru: měly poznat filmovou melodii, kterou jim na klavír bravurně zahrála Jasmína Rokosová, za což jí velmi děkuji. Trochu jsem se obávala, zda to nebude pro děti moc těžké, ale již po několika prvních taktech se zvedla spousta ručiček, že skladbu znají. Piráti z Karibiku jsou zřejmě velmi oblíbení i mezi šestiletými dětmi. 

Závěr Froťánků patřil hruškovému a rybízovému koláči, nezbyl ani kousek. 

Pojďte si dnešní písničku zazpívat s námi:

Když dá Pánbůh zdraví 

1. Když dá Pánbůh zdraví, tak se letos vdám.

    Dostanu-li hezkého muže, hubičku mu dám, dám,dám.

    Dostanu-li hezkého muže, hubičku mu dám.

2. Když dá Pánbůh za rok, budu kolíbat.

    Budu na tě, můj Jeníčku, budu na tě vzpomínat.

    Budu na tě, můj Jeníčku, budu vzpomínat.

Fotodokumentace 

                                                               Slávka Rokosová

Svatý Václav, patron České země a také kostela v Plané nad Lužnicí může mít velkou radost. Taková krásná a bohatá ostrovní slavnost, jakou mu tentokrát lidé v Plané připravili, určitě nemá moc konkurencí. A nemyslím tím teď jen pořadatele! Mám stále před očima ty obrovské davy lidí, které dělaly kolem silnice čestný špalír svatováclavskému průvodu a další, které už čekaly na plánském ostrově, aby přivítaly svatého Václava a vyslechly jeho poselství. Rozebírat dopodrobna všechny atrakce, vystoupení a programy, které se tento krásný a slunný svatováclavský den v Plané nad Lužnicí představily a nabídly lidem, nemá vůbec význam. Dvě pódia a spousta stánků, to úplně stačí! 

Bylo vidět, že si to všichni užívají. Písničkové Froťánky si kladou za čest, že také přispěly svou troškou do mlýna. Po dobrotách, které si lidé mohli v našich stáncích zakoupit, se jen zaprášilo. Obsluhovaly je Tetičky z Froťánků a svatá Ludmila, a to se přece nestává každý den!

Teď nezbývá jen doufat, že svatováclavské slavnosti se vydaří i příští rok.

Fotogalerie slavností zde

Přečtěte si, jak naše slavnosti viděl soubor Kovářovan tady (listujte v jejich starších aktualitách)

                                                       Slávka Rokosová

V Písničkových Froťánkách jsme tentokrát přivítali vzácné hosty: zpěvačky z Jihočeského folklorního souboru Kovářovan s jejich vedoucími, manžely Škochovými. A bylo co poslouchat a bylo i na co se dívat, protože soubor vystupuje v krásných kozáckých krojích! Zpěvačky měly na sobě opravdu starobylé kroje s původními kozáckými bílými výšivkami, barevné špenzry doplněné vyšívanými tylovými nebo pletenými šátečky a nádherné čepečky na hlavách. Aby vše bylo dokonalé a ladilo i s ostatními součástmi krojů, na to přísně dohlížela paní Škochová. Soubor nám zazpíval několik lidovek hlavně z odkazu Čeňka Holase, a doplnil i krátkým tancem. Za krásné vystoupení všem zpěvačkám moc děkuji!

Závěr odpoledne patřil Tetičkám z Froťánků v blatských krojích, které si připravily blatské písně, také i ze sbírky Karla Weise. Jednu z nich, "Blaťačku", jsme se naučili všichni, a tak ji zpívaly nejen Tetičky, ale i Kovářovan a ostaní návštěvníci Písničkových Froťánků. Škoda jen, že návštěvnost těchto Froťánků byla malá, protože nálada zde byla skvělá a zpívalo se se stoprocentním nasazením, které nedokázalo negativně ovlivnit ani špatné počasí. Celé odpoledne totiž pořádně lilo, ale to se na podzim stává. Všem účinkujícím moc děkuji! Pojďte si i vy vychutnat alespoň ždibínek té krásné atmosféry a zazpívejte si "Blaťačku" také:

Blaťačka

1. I: Jaký je to hezký, že já sem blaťačka, :I

    I: namluvila sem si, namluvila sem si, švarnýho blaťáčka. :I

2. I: Vyšiju já jemu červený šáteček, :I

    I: aby každý věděl, aby každý věděl, že je to blaťáček.:I

3. I: Můj švarný blaťáček do ciziny vodjel :I

    I: a na mě blaťačku, a na mě blaťačku a na mě zapoměl.

Sladké jihočeské hnětýnky národopisné odpoledne uzavřely.

Fotodokumentace 

Svou účast v plánských Písničkových Froťánkách zdokumentoval také Kovářovan (listujte v jejich starších aktualitách)

                                          Slávka Rokosová

Letos nám Sluníčkový den opravdu nevyšel a byla to moc velká škoda. Děti si vyrobily krásná sluníčka  v MŠ Pohádka, maminky připravily sluníčková oblečení, sluneční družina sedlala své ohnivé oře a počasí nakonec vše zkazilo. Několikadenní déšť a druhý povodňový stupeň byly tvrdou realitou, kvůli které se v této době muselo zrušit více předem naplánovaných akcí.To ale nic nemění na skutečnosti, že paním učitelkám z Mateřské školy Pohádka v Plané nad Lužnicí patří velké poděkování, že s dětmi sluníčka připravily! Moc vám děkuji!

Děti, kdopak z vás si dal vyrobené sluníčko alespoň do okna?

Tak zase nashledanou v září!

                                                      Slávka Rokosová

Květnovými Písničkovými Froťánky jsme zakončili písničkové pořady tohoto školního roku. Děti se nám sešly zase trošku starší, tak jsme tomu přizpůsobili i program. Zavítal mezi nás opět blaťácký soubor Jitra ze Soběslavi s pravým nefalšovaným dudákem a zazpíval nám vojenské pásmo "Neřek sem dnes tejden, že budu voják". Dudák (pan Vojtěch Trubač) napřed dětem vyprávěl o haťapovi, jakou měl ve společnosti úlohu, co všecko musel dělat, třeba i oznamovat vojnu, a že zrovna moc oblíbený nebyl. Po vyprávění se děti za doprovodu hry na dudy opět naučily jednu lidovou písničku z díla sběratele a hudebního skladatele Karka Weise "Kylisaří za vodou". Naučily se ji opravdu moc pěkně, a tak si ji pak mohly zazpívat i se souborem Jitra a všem se to líbilo. Všichni zpívali s chutí a krásně, tak si také všichni zaslouží velikou pochvalu a poděkování. Sladké buchty na závěr také nikomu náladu nepokazily a malí i velcí odcházeli spokojeni. 

Kylisaří za vodou

1. Kylisaří za vodou, kylisaří za vodou, jak nám koně pěkně jdou,

    jak nám koně, má panenko, pěkně jdou.

2. A já se k nim taky dám, a já se k nim taky dám, víckrát tě neuhlídám,

    vícekrát se s tebou holka neshledám.

3. Utři očka šátečkem, utři očka šátečkem, rozluč ty se s Pepíčkem,

    rozluč ty se, má panenko, s Pepíčkem.

Fotodokumentace zde

                                                              Slávka Rokosová

  Dnešní Froťánkové povídání jsme věnovali tématu pálení čarodějnic a stavění májky, protože konec dubna se blíží a obě tyto tradice se v Plané nad Lužnicí poctivě dodržují. Májku si zase postavíme před městským úřadem a čarodějnice budeme pálit na ostrově. Lítání čarodějnic - zapálených košťat, tak jak jsme si o nich povídali - ale raději necháme spát v minulosti. O jednom postaveném máji byla i písnička, kterou jsme se naučili:

Na rozloučení

1. I: Na rozloučení, mý potěšení, postavím pod okny máj. :I

    I: Aby věděli falešný lidi, že už já nechodim k vám. :I

2. I: Bratře myslivce, půjč mi ručnice na jednu silnou ranku. :I

    I: Aby slyšela holka má milá do třebonckýho zámku. :I 

3. I: Jak uslyšela, hned zaplakala: To sou mý modrý voči. :I

    I: Ty mě těšily, za mnou chodily ve dne i taky v noci. :I

  Dále jsme samotné Froťánky příliš neprotahovali. Čekalo nás totiž velice krásné a dlouhé divadelní představení dramatického kroužku paní Petry Kopecké při Základní škole v Plané nad Lužnicí a všichni dětští herci už byli nažhaveni začít. Nacvičili krásnou pohádku Princezna ze mlejna a zahráli ji opravdu s chutí. A nejen zahráli, dokonce i zazpívali téměř všechny písničky tak, jak je známe z filmové verze Zdeňka Trošky. Čistě a bez hudebního doprovodu, což je zapeklitý oříšek i pro zkušené dospělé herce. Děti pohádku zahrály s ohromnou vervou. Občas bylo třeba i kapánek nápovědy, protože tréma je neřád a dovede potrápit každého, ale to vůbec nevadilo. Došlo dokonce i na závěrečnou líbačku, jen se mi zdálo, že jsem ji v zákulisí při tréninku zahlédla lepší. :-)

Paní Petra Kopecká odvedla skutečně kus pořádné práce, když s dětmi pohádku nastudovala. Stálo ji to asi nemalé úsilí, protože i kulisy byly bohaté a herecké kostýmy nádherné. Škoda, že se s námi touto pohádkou rozloučila, na plánské škole končí. Nezbývá, než jí popřát hodně štěstí na novém působišti a s plánskými dětmi doufat, že tímto dramatický kroužek nekončí a najde další dobré vedoucí.

  O závěrečnou tradiční sladkou tečku se tentokrát nepostaraly jen Froťánky, ale i dětští herci, kteří přítomné pohostili právě takovými lívanci a buchtami, jako byly ty v pohádce. Kdo je pekl nevím, ale byly moc dobré!

Paní Kopecké i všem dětským hercům moc děkuji.

Fotodokumentace

                                                                                Slávka Rokosová

  Na dveře nám už klepe jaro a za dva týdny budou Velikonoce, proto jsme březnové Froťánky věnovali právě jim. Vyprávěli jsme si o symbolech Velikonoc a některých velikonočních zvycích, jako je např. vyšlehání pomlázkou nebo polévání vodou, což děti docela rozveselilo. Dobrou náladu jim také pozvedla velikonoční rozpustilá lidová písnička (našla jsem ji opět v díle K. Weise Český jih a Šumava v písni) a velice rychle se ji naučily. Dokonce tak rychle, že ji při třetím opakování již zpívaly samy beze mě, pouze s klavírním doprovodem. Panečku, nestačila jsem se divit! Tady je:

Táborský panenky (velikonoční)

1. Táborský panenky hezký, 

dávají pomlázky všecky.

Po svátcích, po neděli,

vajíčka nasezelý, hou hej,

vajíčka nasezelý.

2. Kdo mně to dokázat může,

že bylo v vejceti kuře.

Já jsem to sám dokázal,

dyž sem mu křídla svázal, hou hej,

dyž sem mu křídla svázal.

3. Hrajte nám muziky pěkně,

my máme peníze v pekle.

Budeme čerta mlátit,

on nám je musí vrátit, hou hej,

on nám je musí vrátit.

  Druhá polovina Froťánků patřila našim hostům, paní učitelce Ireně Machanderové a jejímu sboru Skřivánek. Opět si pro nás připravili několik písniček, z toho dvě lidové a jednu dokonce pohádkovou! Některé děti pískaly na flétničky, další hrály na různé klapací nástroje a několik děvčat nám zazpívalo sólově. Paní učitelka k tomu hrála na klávesy a všechno se to velmi krásně poslouchalo. Všem vám moc děkuji!

Na závěr jsme si připomněli ptáčky vracející se z teplých krajin v podobě velikonočního pečiva uzlíky. Jen se po nich zaprášilo!

Fotky hledejte  zde (foto J. Rokosová)  a tady. 

Slávka Rokosová

Moc se omlouvám všem, kteří jste se těšili na Únorové Froťánky 2/2013 a také všem, kteří jste na ně dokonce nacvičovali vystoupení. Nemoc si tentokrát vybrala i mne, a tak místo na Froťánky jsem zamířila do postele. Musím konstatovat, že Quasimodo byl ve srovnání se mnou, jak jsem dnes vypadala, učiněný krasavec. Zkroucená do paragrafu, grimasu v obličeji a nos u kolen jsem vydávala neartikulované zvuky v rozsahu nejméně čtyř oktáv. No, aspoň že se moje děti dobře bavily.... Tak to byly dnešní masopustní Froťánky, fotodokumentace nebude.

Slávka Rokosová