Dubnové Písničkové Froťánky s paní Petrou Kopeckou a jejím dramatickým kroužkem.
Dnešní Froťánkové povídání jsme věnovali tématu pálení čarodějnic a stavění májky, protože konec dubna se blíží a obě tyto tradice se v Plané nad Lužnicí poctivě dodržují. Májku si zase postavíme před městským úřadem a čarodějnice budeme pálit na ostrově. Lítání čarodějnic - zapálených košťat, tak jak jsme si o nich povídali - ale raději necháme spát v minulosti. O jednom postaveném máji byla i písnička, kterou jsme se naučili:
Na rozloučení
1. I: Na rozloučení, mý potěšení, postavím pod okny máj. :I
I: Aby věděli falešný lidi, že už já nechodim k vám. :I
2. I: Bratře myslivce, půjč mi ručnice na jednu silnou ranku. :I
I: Aby slyšela holka má milá do třebonckýho zámku. :I
3. I: Jak uslyšela, hned zaplakala: To sou mý modrý voči. :I
I: Ty mě těšily, za mnou chodily ve dne i taky v noci. :I
Dále jsme samotné Froťánky příliš neprotahovali. Čekalo nás totiž velice krásné a dlouhé divadelní představení dramatického kroužku paní Petry Kopecké při Základní škole v Plané nad Lužnicí a všichni dětští herci už byli nažhaveni začít. Nacvičili krásnou pohádku Princezna ze mlejna a zahráli ji opravdu s chutí. A nejen zahráli, dokonce i zazpívali téměř všechny písničky tak, jak je známe z filmové verze Zdeňka Trošky. Čistě a bez hudebního doprovodu, což je zapeklitý oříšek i pro zkušené dospělé herce. Děti pohádku zahrály s ohromnou vervou. Občas bylo třeba i kapánek nápovědy, protože tréma je neřád a dovede potrápit každého, ale to vůbec nevadilo. Došlo dokonce i na závěrečnou líbačku, jen se mi zdálo, že jsem ji v zákulisí při tréninku zahlédla lepší. :-)
Paní Petra Kopecká odvedla skutečně kus pořádné práce, když s dětmi pohádku nastudovala. Stálo ji to asi nemalé úsilí, protože i kulisy byly bohaté a herecké kostýmy nádherné. Škoda, že se s námi touto pohádkou rozloučila, na plánské škole končí. Nezbývá, než jí popřát hodně štěstí na novém působišti a s plánskými dětmi doufat, že tímto dramatický kroužek nekončí a najde další dobré vedoucí.
O závěrečnou tradiční sladkou tečku se tentokrát nepostaraly jen Froťánky, ale i dětští herci, kteří přítomné pohostili právě takovými lívanci a buchtami, jako byly ty v pohádce. Kdo je pekl nevím, ale byly moc dobré!
Paní Kopecké i všem dětským hercům moc děkuji.
Slávka Rokosová