Pohádkové Písničkové Froťánky 1/2014 s dětským souborem Notičky z MŠ Pohádka
Člověku se někdy nechce ani věřit, jaká překvapení a překážky dokáže osud uchystat. Tyto Froťánky byly jako začarované: nejdřív jsme museli změnit jejich termín, protože ve stejné době se šli budoucí prvňáčci zapsat do školy. Spousta z nich zpívá právě v "Notičkách", a tak by nemohli vystupovat. Nu což, dohodli jsme nový termín, udělala jsem nový plakát a z pilnosti připravila i plakát na další - únorové Froťánky a oba odeslala. Shodou nešťastných okolností došlo k vytištění a vylepení plakátů místo na lednové, tak až na únorové Froťánky. Přišla jsem na to, bohužel, čtvrt hodiny před začátkem programu, kdy už se nedalo nic dělat. Tímto se opravdu velmi omlouvám všem, kteří chtěli na Froťánky přijít a byli takto mylně informováni.
Masopustní téma je nejen veselé, ale také velmi široké a nelze mu věnovat pouze jeden měsíc. Teď v lednu jsme to vzali pěkně odpočátku, co to ten masopust je a mezi děti jsem poslala několik obrázků staročeského masopustního průvodu. O některých maskách jsme si povídali a - spíš pro rodiče - jsem měla i přesný návod, jak se dělala maska dědka s bábou v nůši na zádech. K masopustu neodmyslitelně patří zabijačka a k té zase jitrnice. A přesně o takových jitrnicích byla i další zbrusu nová Froťánková pohádka "Medvědice a jitrnice". Napřed se ale děti naučily staré říkadlo, které jsem objevila ve Weisově domě ve Veselí nad Lužnicí, protože sama bych závěr pohádky určitě nezvládla a potřebovala jsem, aby mi s ním děti pomohly a k tomu se nám právě tahle krátká básnička náramně hodila:
Jedna, dva, tři,
čtyři, pět, šest.
sedm, osm, devět,
ty jsi starý medvěd.
Já jsem stará medvědice,
upekla jsem jitrnice
a ty jsi je sněd.
Po pohádce následovala krátká čůrací pauza, protože když se chce jedné holčičce, tak se samozřejmě chce i té druhé a pak úplně všem. Asi to bylo dobře, protože vyčůraným holčičkám - "Notičkám" se pak náramně pěkně zpívalo. Se svými paními učitelkami z MŠ Pohádka si pro nás připravily pásmo z několika zimních písniček, a svůj zpěv doplňovaly i praktickými ukázkami. Člověk se ani nemusel dívat z okna a přesto viděl, jak krásně sněží. "Notičky" si s sebou přinesly také pěkné sborové šáličky a tak moc se jim líbily, že si je hned, jak přišly na Froťánky, uvázaly kolem krku. Jenže před vystoupením jim v nich bylo už moc velké horko, a tak milé šálky putovaly z krčků zase dolů. No nevadí, alespoň jsme měli módní přehlídku. Na kvalitě zpěvu to rozhodně znát nebylo a všem "Notičkám" i jejich paním učitelkám patří velké poděkování!
Na žádných Písničkových Froťánkách nesmí chybět nějaká lidovka, kterou se děti naučí. I dnes jsme se jednu naučili. Lednový Froťánkový program byl hodně dlouhý, proto písničku jsem vybrala jenom kraťoučkou. Je opět z "Českého Jihu" Karla Weise a je masopustní:
Lidmouce, Krašlouce
Lidmouce, Krašlouce kolem ohražený,
tam se procházívá moje potěšení.
Můj milej masopust, jen ty mě neopust,
masopuste, neopusť mě.
A pak už jen buchty. To se vzal jeden kousek do pravé ručičky a přikusoval se k němu ten z levé ručičky a hlavička ještě řešila problém, do jaké ručičky vzít kousek taky pro babičku. To nemělo chybu!
Slávka Rokosová