Velikonoční Písničkové Froťánky 4/2014 s Vlaďkou Březinovou a folklorním souborem Lužničánek
Velikonoční Froťánky po Velikonocích?
Ale ano, protože jedině tak si můžeme s dětmi povídat o tom, co o Velikonocích dělaly a jak je prožívaly. Všechny předešlé roky jsme děti seznamovali s různými velikonočními obyčeji, a tak jsem byla zvědavá, jestli si něco z toho alespoň někteří vyzkoušeli. Nejprve se děti styděly, ale pak se přece jen rozpovídaly. Je vidět, že i v dnešní době, kdy to někdy vypadá, že děti sedí jen u počítače, se stále dodržují staré obyčeje a děti se na nich aktivně podílejí. Od figurální velikonoční výzdoby, pletení pomlázky, barvení vajíček novými i starými technikami, pečení a pojídání mazanců a sekanice (hlavně u babiček) až po chození po koledě, pomlazování pomlázkou a máchání ve studené vodě! O tomhle všem nám děti vyprávěly, a protože byly pod dozorem svých rozveselených rodičů a prarodičů, určitě si nikdo nevymýšlel. O jedné zvyklosti však nepadlo ani slovo: o předvelikonočním úklidu, zcela evidentně není mezi dětmi populární.
Tyto Písničkové Froťánky byly před prázdninami poslední, proto jsme si připomněli jednu z krásných letních aktivit, které se mohou (nejen) děti i zde v Plané - na Samotách - věnovat: jízdu na koni. Plánská rančerka ze Samot, paní Dáša Hálová, byla dokonce tak moc hodná, že nám zapůjčila nářadí na údržbu koní a Jasmína Rokosová nám tak mohla podat odborný výklad o hřebelcování srsti, česání hřívy, čištění kopyt, okování podkovami a přípravě koně před jízdou i s praktickými pomůckami. O jedné krásné práci s koňmi jsme se dokonce naučili písničku, kterou poslal plánský učitel Josef Bambula sběrateli lidových písní Karlu Weisovi:
Na svinenských návsích
Pak už odpoledne patřilo Vlaďce Březinové a jejímu dětskému folklornímu souboru Lužničánek. Celých dvacet pět minut děti tancovaly, zpívaly a recitovaly různé lidové písničky a říkadla. Kupovalo se tu, prodávalo, kovalo, mlelo a dokonce i házelo vdolkama ostošest. Připomněli jsme si nejen stará řemesla, ale i dřívější oblečení prostých vesnických děvčat a chasníků, ve kterém děti účinkovaly. Toto vystoupení patřilo určitě k tomu nejlepšímu, co jsme kdy za celou dobu trvání Písničkových Froťánků viděli a je třeba nejen dětem, ale i Vlaďce Březinové vyseknout obrovskou poklonu! Je moc dobře, že máme v Plané takový kvalitní folklorní soubor, a že se mu věnuje tak výborná folkloristka.
Po vystoupení Lužničánku jsme si ještě jednou zazpívali Na svinenských návsích a na rozloučenou všichni dostali velikonoční nádivku - sekanici s pravými jarními očistnými kopřivami. Receptů na její přípravu existují spousty, ale mě ji maminka naučila takhle:
Sekanice
Dobrou chuť!
Slávka Rokosová