Vánoční Písničkové Froťánky 12/2013 s Lužničánkem paní Vlaďky Březinové

18.12.2013 15:30

  Prosinec je měsíc, ve kterém z celého roku zaznívá nejvíce koled a není u nás žádného člověka, aby alespoň jednu koledu neznal. Děti se těší na Ježíška, ve školkách a školách pilně nacvičují známé koledy a někde si i zahrají vánoční příběh o narození Ježíška. Na našich Vánočních Písničkových Froťánkách jsme se s dětmi naučili hned dvě koledy. Jedna z nich byla koleda říkaná, kterou jsem objevila v archivech Blatského muzea ve Weisově domě ve Veselí nad Lužnicí:

Jede prstýnek

Jede prstýnek, jede po ledu,

dejte, pánové, dejte koledu.

Na tom prstýnku slavíček pěje,

až se, pánové, srdéčko ohřeje.

Je možné, že se tato stará koleda zpívala, ale žádný nápěv jsem k ní nikde nenašla.

  Druhá koleda byla zpívaná. Půvabná jihočeská a velmi málo známá. Naučila jsem se ji ve Škole folklorních tradic, a protože se mi moc líbí, naučili jsme se ji také všichni na Froťánkách. 

Když Panna Maria

1. Když Panna Maria                                                     3. Šla jest přes kamení

    po světě chodila,                                                            bosejma nohama,

    /: neměla místečka,                                                        /: žádnýho stavení,

    neměla místečka                                                            žádnýho stavení

    kde by porodila.:/                                                            najíti nemohla.:/

 

2. Přišla ona, přišla,                                                       4. Do chvojí ulehla.

    když nocleh hledala,                                                      tiše zavzdychala,

    /: z cesty na tu stranu,                                                   /: jak půlnoc odbila,

    z cesty na tu stranu                                                       jak půlnoc odbila

    až k hoře Boubínu.:/                                                       Syna porodila.:/  

  Program Vánočních Froťánků byl velmi pestrý a obrovskou měrou se o to zasloužila paní Vlaďka Březinová a její dětský soubor Lužničánek. S mladšími dětmi nacvičila taneční pásmo "Houbičky"a bylo moc hezké. Dalo jí to určitě obrovskou práci, protože děti tancovaly v krásných houbičkových kostýmech a choreografie byla také velice zdařilá. Děti se snažily, a tak jsme i v prosinci na vlastní oči mohli vidět hříbky, lišky, muchomůrky, bedly i žampiony, a ještě tančily! Opravdu, moc krásné a všem vám za to patří velká pochvala!   

  No, a aby těch koled nebylo málo, zazpívaly jsme zase pro změnu dětem my, Tetičky z Froťánků několik starých dudáckých koled a na piáno nás k tomu doprovázel pan profesor Ladislav Dohnal, kterému tímto také velmi děkuji.

  Vánoce bez dárků, to by asi nebyly ty správné Vánoce, proto jsme si pro děti nachystali malé dárečky i na Froťánkách. Navrch ještě pár kousků cukroví a pak už jsme mohli jít všichni domů.

Fotodokumentace

P.S. Už jsme objevili i melodii ke koledě "Jede prstýnek".

Vánoční čas je velmi krásný, emotivní a jako stvořený k vyslovení něčeho hezkého, co přinese někomu radost. Tak i já bych touto cestou chtěla velmi poděkovat mým kolegyním - Tetičkám z Froťánků, které se mnou ve svém volném čase Froťánky připravují a realizují. Jsou to: Alena Kolářová, Mirka Štefanová, Liba Nejedlá a klavírní doprovod zajišťuje moje dcera Jasmína Rokosová. 

Holky, děkuji, bez vás by to opravdu nebylo to pravé!

                                                                                                                                  Slávka Rokosová